|
|
Válka na Ukrajině očima českých reportérů
Levíčková, Žaneta ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá válečným reportováním z války na Ukrajině a jeho specifiky očima českých reportérů, kteří se na místo sami vydali. Cílem je pohlédnout na práci novinářů v tomto ozbrojeném konfliktu optikou jich samotných, neboť tématu rozumí nejlépe a válečnému reportování se dlouhodobě a komplexně věnují. Na základě získaných dat má práce objasnit, na jaké překážky na Ukrajině reportéři nejčastěji naráželi a co bylo jejich příčinou. Výzkum - polostrukturované hloubkové rozhovory - byl analyzován pomocí metody zakotvené teorie. Formou rozhovorů jsou do souvislostí dány poznatky šesti reportérů, kteří o válce informovali v období únor-srpen 2022. V závěru práce jsou vysloveny hlavní překážky, na které novináři při reportování z této války naráželi a návrh možných řešení, jak mohou být eliminovány.
|
|
|
Projevy technologického determinismu ve výběru témat ve zpravodajství ČT24 a ČRo Radiožurnálu
Bečková, Kateřina ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce s názvem Projevy technologického determinismu ve výběru témat ve zpravodajství ČT24 a ČRo Radiožurnálu hledá odpověď na otázku, zda výběr témat v televizi a rozhlase ovlivňují technologie, které mají média k dispozici. S tím souvisí i to, zda tedy média zpracovávají do vysílání odlišné události. Teoretická část práce se proto věnuje charakteristice konceptů gatekeepingu, zpravodajských hodnot a rovněž technologickému determinismu. Autorka pro účely výzkumu zvolila nejprve obsahovou analýzu zaměřenou na kategorizaci témat. Výzkumným vzorkem byly dvouhodinové úseky vysílání kolem hlavních zpráv v poledne a večer po tři dny. Vybraná témata, která ČT24 nabídla divákům navíc v komparaci s Radiožurnálem, pak autorka podrobila sémiotické analýze, aby zjistila, zda je obraz tím rozhodujícím faktorem, proč se událost do vysílání rozhlasové stanice nedostala. Kontext pak zjištěním dodává šest polostrukturovaných kvalitativních rozhovorů se zástupci obou médií. Ze všech získaných dat vyplývá, že televize vysílá o desítky témat denně víc, a to z důvodu časového prostoru, který má pro zpravodajství k dispozici. Na rozdíl od Radiožurnálu se pak ČT24 významně soustředí na vizuální stránku událostí, a proto někdy může docházet k odmítnutí vedením redakce některého tématu, jež reportéři navrhují...
|
|
|
Transformace tiskových zpráv na mediální texty
Vlková, Barbora ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Diplomová práce "Transformace tiskových zpráv na mediální texty" pojednává o kritériích, podle nichž se žurnalisté rozhodují, která tisková zpráva se má do zpráv dostat a která nikoliv. A protože mediální studia vnímají v současné době gatekeeping jako širší proces informační kontroly zahrnující všechny aspekty kódování sdělení, tedy nejen výběr, ale i shromažďování, přenos, tvarování a načasování přesunu informace od podavatele k příjemci, sleduje diplomová práce rovněž samotný proces přetváření tiskové zprávy na mediální text. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část zahrnuje rozbor procesu gatekeeping, rozbor problematiky pseudoudálosti a rozbor rutinizace produkce zpráv. Tato kapitola shrnuje poznatky k tématu z odborné literatury. Druhá, hlavní část diplomové práce je částí praktickou, aplikační. Tato část práce již prokazuje vlastní tvůrčí přístup při řešení vybraného problému. Na základě praktického zkoumání zde dochází k vyvrácení či potvrzení předem stanovených hypotéz. Podkladovým materiálem pro tuto diplomovou práci jsou tiskové zprávy tří soukromých společností (G-PROJECT, s.r.o., Místní akční skupina Hlubocko - Lišovsko o.p.s. a Ekologos, o.p.s.). Dalším podkladovým materiálem jsou mediální tituly Mladá fronta DNES, Deník jižní Čechy, Právo a Jihočeský kurýr.
|
|
|
Korporátní budování agendy v českých médiích na příkladu firmy Deloitte
Šeráková, Aneta ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Diplomová práce přináší vhled do procesu korporátního budování agendy v českých médiích. Na příkladu české divize firmy Deloitte ukáže, jaké praktiky firmy používají při prosazování svých témat do médií, jak jsou v této snaze úspěšné a jak mediální agendu skutečně ovlivňují. K zodpovězení těchto otázek práce využívá kvantitativní obsahovou analýzu celkem 248 zpravodajských příspěvků Mladé Fronty DNES, Hospodářských novin, Lidových novin, Práva, televizních stanic ČT 24, Nova a Prima a také rozhlasové stanice Český rozhlas - Radiožurnál. Kromě toho nabídne také pohled do novinářské praxe při práci se zdroji informací a samoregulačních technik novinářů, a také do praxe samotných PR pracovníků, kteří se na budování agendy podílejí. Cílem této práce je představit korporátní sféru jako silného aktéra v procesu budování agendy a odhalit vlivy, kterým jsou novináři při své práci vystavováni.
|
|
|
Redakce ČT sport bez šéfredaktora. Kde jsou její limity?
Zoubková, Kateřina ; Chladová, Marta (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Diplomová práce Redakce ČT sport bez šéfredaktora. Kde jsou její limity? mapuje fungování sportovní redakce České televize, která mezi lety 2013 až 2019 fungovala bez šéfredaktora. Jelikož v lednu roku 2020 došlo k restrukturalizaci oddělení a redakce sportu má opět ve svém čele šéfredaktora, který by ji po novinářské stránce řídil, výzkumnice se zaměřila na analýzu obou možných struktur. V teoretické části práce autorka popisuje možné organizační struktury, podle kterých mohou být koncipovány mediální redakce, zaměřuje se také na mediální rutiny a historii a současnost redakce sportu s větším důrazem na hierarchii oddělení. Empirická část vycházela ze 14 hloubkových rozhovorů s pracovníky redakce, kteří popisovali její chod a hodnotili pozitiva a negativa, které práce v atypicky strukturované redakci má. Dotazování probíhalo ve dvou fázích, a to před začátkem funkčního období šéfredaktora a po několika měsících ve funkci. Z analýzy pak vyplynulo, jak redaktoři vnímali starý systém, který pro redakci podobného typu není běžný.
|
|
|
Budování mediální agendy v českých médiích na příkladu zpravodajství o zdravotnictví
Ciborová, Kateřina ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat budování mediální agendy v českých zpravodajských médiích na příkladu zpravodajství o zdravotnictví. Tato práce vychází z koncepce nastolování agendy, která pracuje s pojmem mediální agenda. Základní otázkou budování mediální agendy je, jak a proč se některá témata dostávají do médií, zatímco jiná nikoli. Pro potřeby této práce vznikly dva výzkumy, kvantitativní obsahová analýza popsala, jakým způsobem se zdravotní a zdravotnická témata objevovala ve vybraných českých zpravodajských médiích v roce 2013. Konkrétně se jedná o Mladou frontu Dnes, Lidové noviny, Hospodářské noviny, Právo, Českou televizi a Český rozhlas. Rozhovory s novináři, kteří se věnují nebo věnovali zdravotnictví, následně přiblížily mediální rutiny, které stojí za sledovanými mediálními obsahy. Výsledkem je popis, jak v českém mediálním prostředí vznikají zdravotnická témata, jak a kde novináři získávají podněty, co je motivuje věnovat se konkrétnímu tématu, kdo zpravodajství o zdravotnictví dále formuje, jakou roli v něm hraje intermediální agenda, PR materiály, lidské příběhy apod.
|
|
|
Transformace tiskových zpráv na mediální texty
Vlková, Barbora ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Diplomová práce "Transformace tiskových zpráv na mediální texty" pojednává o kritériích, podle nichž se žurnalisté rozhodují, která tisková zpráva se má do zpráv dostat a která nikoliv. A protože mediální studia vnímají v současné době gatekeeping jako širší proces informační kontroly zahrnující všechny aspekty kódování sdělení, tedy nejen výběr, ale i shromažďování, přenos, tvarování a načasování přesunu informace od podavatele k příjemci, sleduje diplomová práce rovněž samotný proces přetváření tiskové zprávy na mediální text. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část zahrnuje rozbor procesu gatekeeping, rozbor problematiky pseudoudálosti a rozbor rutinizace produkce zpráv. Tato kapitola shrnuje poznatky k tématu z odborné literatury. Druhá, hlavní část diplomové práce je částí praktickou, aplikační. Tato část práce již prokazuje vlastní tvůrčí přístup při řešení vybraného problému. Na základě praktického zkoumání zde dochází k vyvrácení či potvrzení předem stanovených hypotéz. Podkladovým materiálem pro tuto diplomovou práci jsou tiskové zprávy tří soukromých společností (G-PROJECT, s.r.o., Místní akční skupina Hlubocko - Lišovsko o.p.s. a Ekologos, o.p.s.). Dalším podkladovým materiálem jsou mediální tituly Mladá fronta DNES, Deník jižní Čechy, Právo a Jihočeský kurýr.
|
host ::
RSS.